Smažená ryba s Fat Cakes a salsou (Saima)
01/08/22 | Recept | Namibie
Namibijská kuchyně je ovlivněna jak kuchyní tradičních afrických kmenů, tak kuchyní německou. Nejčastějším pouličním jídlem je grilované maso, Saima nám ale říkala, že z místa odkud pochází lidé jedí ryby. Nejčastěji k jídlu dostanete Fat Cakes a rajčatovou salsu.
Smažená ryba pro 4 osoby
Ingredience:
- olej na smažení
- čerstvá ryba (2 ks celé makrely)
- 3 stroužky česneku
- sůl, pepř
- 3 ks rajčat
- 2 ks cibule
- petržel, olivový olej
Postup:
Připravíme rybu - odkrojíme hlavy, odstraníme šupiny a rozkrojíme rybu vertikálně na 2 poloviny. Poté rybu potřeme nastrouhaným česnekem a osmahneme na pánvi.
Na salsu nakrájíme rajčata a cibuli na kostičky, nakrájíme petržel. Vše promícháme a pokapeme olivovým olejem. Přidáme sůl a pepř.
Podáváme salsu se smaženou rybou a fatcakes dohromady.
Saima
Narodila jsem se v Angole v uprchlickém táboře pro namibijské uprchlíky v době, kdy Namibie bojovala o nezávislost. V roce 1985 nás jako sirotky válečných bojovníků odvezli do Československa, abychom tu žili v bezpečí, studovali a až se Namibie osamostatní, abychom dokázali novou republiku vést a dobře spravovat. V roce 1991, když vznikla samostatná Namibijská republika, jsme byli posláni do země našich předků, ve které jsem ale já sama nikdy předtím nebyla, za svůj domov jsem vždy považovala Prachatice a Bartošovice. V Namibii jsem si za celých 28 let nezvykla a hned jak byla příležitost, tak jsem se vrátila do České republiky. Už tu žiji 3 a půl roku. Na začátku jsem to tu nepoznávala, jako dítě jsem tu zažívala radost a přijetí a teď jsem se musela vyrovnávat s rasistickými urážkami, diskriminací a nepochopením. Naštěstí jsem tu potkala i dobré lidi a znovu jsem se setkala se svou rodinou v Prachaticích, všichni mi dali velkou podporu a díky tomu jsem mohla překážky překonat. Konečně můžu zase pracovat v pekárně, kde peču český chléb. Těším se, že po prázdninách nastoupím do nové práce - k dětem do školy, kterým jsem byla vyprávět o svém životě a o Namibii. Ráda chodím do škol přednášet o naší kultuře. Pomáhá mi potkávat se s mladými lidmi, kteří nejsou v zajetí stereotypů, a i kdyby už s nějakým předsudkem bojovali, věřím, že jim ukážu pohled na Afričany i z jiné strany.
A přátelé o mě říkají, že mám stále dobrou náladu!
Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval