Búz (Jagarmaa)

10/09/15 | Recept | Mongolsko

Buuz jsou mongolské knedlíčky plněné hovězím nebo skopovým masem – docela podobné ukrajinským varenikům, polským pirohům, ruským pelmením nebo kyrgyzstánským mantám – tedy všem masovým taštičkám, které jsou typické pro region. V Mongolsku jsou oblíbenou pochoutkou po celý rok, tradičně se pak jedí na mongolský nový rok, který se podle mongolského lunárního kalendáře slaví většinou v únoru. Knedlíčky búz se v Mongolsku zapíjí čajem s mlékem nebo rovnou sklenkou vodky!

Doba přípravy: 1 hodina (30min odstátí těsta, 20min vaření)

Nasytí: 4 osoby

Na přípravu potřebujeme:

300 g mletého hovězího masa
250 g polohrubé mouky
1 cibule
2 stroužky česneku
koření: kmín, pepř a sůl podle chuti

Postup:

Mouku prosejeme do mísy a osolíme. Postupně přilíváme vlažnou vodu a zpracováváme v hebké těsto, jehož konzistence se blíží lineckému. Připravené těsto necháme asi 30 minut odpočinout.

Mezitím si připravíme náplň - do mletého masa přimícháme nadrobno nasekanou cibulku, nalisovaný česnek. Masovou směs okořeníme kmínem a špetkou soli a pepře.

Odležené těsto rozdělíme na několik částí. Každou z nich vyválíme do válečků o průměru 2 cm, které nakrájíme na délku 3 cm. Jednotlivé díly rozválíme, až vznikne kolečko silné asi 4 mm.

Do středu každého kolečka vložíme masovou směs vytvarovanou do kuličky. Každý knedlíček naplněný masovou směsí nakonec uzavřeme spojováním protilehlých stran těsta.

Knedlíčky naplněné masovou směsí vložíme do vroucí vody a vaříme v páře asi 20 minut (tak, aby se jednotlivé knedlíčky v napařovači nedotýkaly).

Ke knedlíčkům búz se v Mongolsku podává salát (například bramborový nebo zelný).

Tento recept najdete také na sběratelské kartičce s recepty ze série multikuturních večerů projektu Crossing borders. Sběratelskou kartičku s recepty z Mongolska si můžete stáhnout tady nebo kliknutím na obrázky níže. Kartičky s námi můžete sbírat a vytvořit si tak jedinečnou multikulturní kuchařku.

Jagarmaa

Když Jagarmaa skončila studium operního zpěvu na konzervatoři v Ulánbátaru, rozhodla se odcestovat do Evropy a tak poznat, jak zde lidé žijí. Českou republiku si zvolila proto, že v té době nabízela pracovní víza. Navíc se v dětství v televizi dívala na stejné pohádky jako děti v Česku - kdo rád nevzpomíná na příběhy Arabely nebo Létajícího Čestmíra?

Svůj život v Česku Jagarmaa symbolicky zahájila v Počátkách, kde si našla práci jako šička. Po třech letech se přestěhovala do Plzně, kde pracovala v kuchyni pro řetězec McDonald´s. Díky tomu, že svůj volný čas věnovala jako dobrovolnice Charitě ČR, se seznámila se svým manželem. Práce v sociálních službách se Jagarmaa zalíbila natolik, že si po absolvování kursu o socio-kulturní mediaci koncem roku 2014 našla novou práci jako sociální pracovnice v azylovém domě pro matky s dětmi.

Dnes Jagarmaa přednáší o životě v Mongolsku na školách - ráda by, aby si studenti uměli lépe představit život v Mongolsku. Ten je podle ní rozmanitější než zažitá představa o Mongolech jako o chudých pastevcích a vesničanech.