Foto

Tikvenik (dýňový závin) (Marina)

11/12/20 | Recept | Bulharsko

Tikvenik je tradiční bulharský dýňový závin, který doma připravujeme vždy s příchodem podzimu. Důležité je k jeho výrobě těsto Filo, jako u Banice, tu můžete najít na blogu mezi staršími recepty. Tohle těsto je rozděleno na listy, kdy se do každého jednotlivého listu balí nastrouhaná dýně s ořechy a cukrem. Filo se dá nejčastěji koupit v obchodech s řeckými potravinami a je k dostání mražené nebo chlazené.  K přípravě se používá máslová dýně a vlašské ořechy. Tikvenik patří k jednomu z nejoblíbenějších sladkých bulharských jídel, které se objevují na vánoční tabuli.

Ingredience: (hrneček o objemu 250 ml)

  • 1 balení rozmrazeného nebo chlazeného Filo těsta
  • 450 g oloupané a očištěné máslové dýně
  • 1 hrnek cukru krupice
  • 1 hrnek nadrobno nasekaných vlašských ořechů
  • 1/2 čajové lžičky mleté skořice
  • 1 vejce
  • olivový olej
  • voda
  • cukr moučka na posypání
  • olej na vymazání formy a hladká mouka na její vysypání

Postup:  

Připravíme si těsto Filo tak, abychom měli na sobě jednotlové pláty těsta.

  

Horkovzdušnou troubu předehřejeme na 180 °C. Do mísy nastrouháme na hrubém struhadle dýni. Zvlášť smícháme cukr se skořicí. Těsto rozděláme a první list těsta sem tam pokapeme olejem, poklademe dýní a lehce zasypeme směsí cukru a skořice.

   

Přidáme trochu ořechů a zabalíme (stejně jako u Baklavy). S každým dalším listem postupujeme stejně – olej, dýně, cukr se skořicí a ořechy. Srolované a naplněné plátky klademe do vymazané a vysypané kulaté formy nebo zapékací mísy.

    

Jakmile máme mísu plnou, potřeme Tikvenik rozšlehaným vejcem, smíchaným s pár kapkami vody. Na závěr celý Tikvenik pocukrujeme a lehce ho pokropíme vodou (použiji přibližně 50 ml). Dáme do trouby a pečeme 20-25 minut. Po upečení a vytažení z trouby ho ihned pokropíme opět studenou vodou a přikryjeme látkovou utěrkou. Necháme ho odpočinout 15 minut a pak ihned podáváme.

Marina

Narodila se před více než třiceti lety v přímořském městě Varna v Bulharsku. Co jí vedlo k přestěhování se do Česka?
"Dá se říct, že Česká republika si mě vybrala. Když mi bylo čtyřiadvacet let, chtěla jsem cestovat. V rámci projektu Evropské dobrovolnické služby (EDS), se mi ozvala nezisková organizace z Prostějova, která hledala dobrovolníka do Informačního centra pro mládež. A tak jsem na 11 měsíců přijela do České republiky. Pomáhala jsem v neziskové organizaci, učila jsem se česky, seznamovala se s kulturou, s novými lidmi, zvyky. Během této doby jsem se seznámila se svým budoucím českým manželem. Po ukončení projektu jsem se vrátila zpět do Varny, kde jsem působila jako koordinátorka projektu v neziskové organizaci pro mládež. Po čtyřech letech vztahu na dálku s mým českým přítelem, jsme se rozhodli pro další krok. Byla svatba a já se přestěhovala do Prahy." Přes různé životní situace Marina v Praze zůstala a žije zde i se svými dětmi.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář