Šopský salát (Marina)
11/12/20 | Recept | Bulharsko
Je to nejznámější bulharské jídlo a národní salát. Použité ingredience byly vybrány zčásti proto, že připomínají tři barvy bulharské vlajky: bílá, zelená a červená. Tento salát se často konzumuje jako předkrm s rakií (slivovice). Ačkoli název salátu pochází z bulharské oblasti zvané „Shopluk“, ve skutečnosti byl vynalezen kolem roku 1955 v černomořském letovisku poblíž Varny zvaném Družba. Tento salát je produktem raného socialismu v Bulharsku a součástí propagace cestovního ruchu, který přežil pět nebo šest podobných receptů. V té době přední kuchaři z Balkantourist vynalezli Dobrujan, Macedonian, Thracian a několik dalších salátů s podobnými názvy, které byly spojeny s různými etnografickými regiony. Ukázalo se, že přežil pouze šopský salát. Během 70. a 80. let byl schválen jako národní kulinářský symbol.
Ingredience:
- Okurky – 1-2 salátový
- Rajčata 3-4 velké
- Cibule- ½
- Paprika – 1-2
- Petržel
- Balkánský sýr kolem 100 gr
- Slunečnicový (olivový) oleji
- Ocet (jableční, vinný)
- Sůl
- Olivy (volitelné) na ozdobu
Příprava
Připravím si salátovou mísu. Do ni nakrájím okurky na rozpůlené plátky (ne na kostky) a rajčata na kusy. Potom nakrájím ještě cibuli na tenké měsíčky a promačkám ji v ruce.
Před tím, jestli jsem měla čas, jsem opekla papriky (třeba na grilu, nebo na suché pánvi), a také je přidávám nakrájené na tenké plátky. Jestli dáte tam papriky syrové, nic se neděje. I tak salát bude chutnat. Potom přidáváme jemně nakrájenou petrželku.
Salát zamíchám, posolím dle chuti, zaleju dressingem z octa a oleje. Na konci nastrouhám na jemnou balkánský sýr. Jestli se chcete předvést, ozdobte kousek petrželkou a olivou navrch. A hotovo!
Marina
Narodila se před více než třiceti lety v přímořském městě Varna v Bulharsku. Co jí vedlo k přestěhování se do Česka?
"Dá se říct, že Česká republika si mě vybrala. Když mi bylo čtyřiadvacet let, chtěla jsem cestovat. V rámci projektu Evropské dobrovolnické služby (EDS), se mi ozvala nezisková organizace z Prostějova, která hledala dobrovolníka do Informačního centra pro mládež. A tak jsem na 11 měsíců přijela do České republiky. Pomáhala jsem v neziskové organizaci, učila jsem se česky, seznamovala se s kulturou, s novými lidmi, zvyky. Během této doby jsem se seznámila se svým budoucím českým manželem. Po ukončení projektu jsem se vrátila zpět do Varny, kde jsem působila jako koordinátorka projektu v neziskové organizaci pro mládež. Po čtyřech letech vztahu na dálku s mým českým přítelem, jsme se rozhodli pro další krok. Byla svatba a já se přestěhovala do Prahy." Přes různé životní situace Marina v Praze zůstala a žije zde i se svými dětmi.
Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval