Foto

Ruské bliny (Oksana)

30/06/18 | Recept | Rusko

Bliny jsou pro Rusko typická alternativa palačinek/vdolků dělaných z pohankové mouky. Stejně jako my, si i Rusové libují ve vymýšlení nových kombinací náplně palačinek. Mohou se jíst slané i sladké, poslouží jako jednoduchá večeře s marmeládou, ale výborně se k nim hodí i kopr nebo například kaviár.

Bliny byly dříve typické pro pohřby. Dnes jsou také spojeny se slavením Maslenice (“týden másla”), což je svátek podobný masopustu, kdy je tento pokrm hojně připravován.

Doba přípravy: 10 min a kynutí

Počet porcí: 30 blinů

Ingredience:

  • 100 g hladké mouky, prosáté
  • 35 g pohankové mouky, prosáté
  • ½ lžičky soli
  • 1 lžička sušeného droždí
  • 125 ml mléka
  • 80 g zakysané smetany
  • 1 vejce, žloutek a bílek zvlášť
  • tuk na vymazání pánve

Na náplň:

  • uzený losos nebo pstruh lososovitý
  • zakysaná smetana
  • kopr

Postup:

  1. Nejdříve promícháme obě mouky, droždí a sůl. Zakysanou smetanu a mléko dáme do menšího hrnce a za stálého míchání prohříváme cca tři minuty. Po sejmutí z plotýnky přidáme žloutek a prošleháme, aby se ingredience spojily. Potom vlijeme tuto směs do moučné směsi a mícháme dohladka. Nově vzniklou hmotu zakryjeme vlhkou utěrkou a dáme na teplé místo kynout, dokud se na povrchu neobjeví bubliny.
  2. Mezitím vyšleháme bílek na sníh. Přidáme ho do vykynuté hmoty a mícháme, aby vzniklo stejnorodé těsto.
  3. Na lehce vymazanou nepřilnavou pánev po lžičkách nanášíme hmotu a pečeme minutu až dvě, otočíme a pečeme blin dozlatova. Necháme zchladnout.
  4. Kopr omyjeme, necháme oschnout, jemně nasekáme. Část kopru vmícháme do zakysané smetany, zbytkem ozdobíme.
  5. Zdobíme v množství podle chuti. Na připravený blin rozprostřeme smetanu s koprem, kus uzeného lososa a můžeme přidat kapary nebo plátek citrónu.

Recept s příběhem připravili pro SIMI Foodblog studenti Gymnázia Jana Keplera v rámci projektu Mluvme spolu (o migraci), který je spolufinancován Evropskou unií z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR

Oksana

Do svých devíti let byla typickým ruským dítětem, co běhá od rána do večera po sídlišti a krvavé rány si v zájmu nepřerušení hry zalepuje lopuchem. Vše se však změnilo v momentě, kdy se její matka rozhodla, že se přestěhují do České republiky. Důvod? Neznámý! Oksana říká, že její maminka je prostě dobrodruh. 

Sama Oksana se narodila v roce 1987 v tehdejším Leningradě (SSSR), dnešním Petrohradě v Rusku. Měla se přestěhovat do země, jejíž jazyk neumí, do města, kde nikoho nezná a do bytu, který je jí cizí. Ale i tak se na vše dívá s nadhledem a nedovolí mi dramaticky vykreslit její strasti z opuštění rodné krajiny. Na otázku, co je její nejsilnější vzpomínka spojená s cestováním, si nevybaví pláč, slzy a opouštění domova, ale to, jak s maminkou vezly vlakem jejich kocoura načerno.

Po příjezdu do severozápadního českého města Louny, byla dva měsíce doma a snažila se naučit alespoň trochu česky, než nastoupí do školy. Děti ji zde rychle přijaly mezi sebe a tak naštěstí nikdy nezažila, že by se jí někdo posmíval nebo na ni byl zlý.

Po základní škole, ačkoliv nedobrovolně, nastoupila na gymnázium. Tehdy si radši přála jít s kamarádkou na obchodní akademii, dnes je však ráda, že jí to její matka nedovolila. Úspěšně absolvovala a nastoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudovala fonetiku. Následně začala pracovat jako učitelka na Základní umělecké škole v Lounech a vyučovat zde literárně dramatický obor. Tento kroužek sama jako dítě navštěvovala, takže jí prostředí nebylo cizí a do práce se brzy naplno vžila. Zanedlouho na škole vznikl silný blok “dramaťáků” a Oksana vytvořila několik nových souborů. Se svými svěřenci začala zaznamenávat úspěchy.

Oksana mimo jiné ovládá čtyři jazyky a momentálně studuje na DAMU pedagogický obor.

Má jednu dceru a okolo sebe kupu českých přátel a dětí, kteří vděčí její matce za to, že tehdy udělala ten riskantní krok a přivedla Oksanu sem.

Komentáře

1) mm  19/02/23 12:29

šikulka ;) taky máme jednu miloučkou, chytrou a krásnou v rodině. moc jsme za to rádi a všem dalším takovým kočenkám přejeme pohodový a krásný život - i když v cizí zemi. obdivuju je za to a vážím si jich :)

Přidat komentář