Vegetariánský plov (Abdusami Rakhmonov)
03/11/17 | Recept | Uzbekistán
Základním pokrmem, doslova národním, je plov, který nejlépe charakterizuje staré uzbecké přísloví „Máš-li peníze, pak jez plov, nemáš-li peníze, tím více jez plov“. Základní složkou je rýže (nejlépe kulatá, dlouhozrnnou považují za podřadnou) a maso. Existují stovky obměn tohoto slavného jídla z několika druhů masa s mandlemi, rozinkami, kuragou, šafránem, zeleninou nebo houbami. My vám přinášíme tuto specialitu i ve variantě bez masa!
Na přípravu budeme potřebovat:
- 700 g mrkve
- 500 g brambor
- 500 g rýže
- 200 g cibule
- 200 g cizrny
- 200 g rozinky
- 20 g římského kmínu
- slunečnicový olej
- sůl
Postup:
- Cizrnu předem namočte ve vodě přes noc.
- Rozehřejte pánev s olejem a přidejte cibuli nakrájenou na kostičky a osmažte dozlatova.
- Přidejte cizrnu a vetší kusy oloupaných brambor, na tenké plátky nakrájenou mrkev, pořádně promíchejte a smažte 2-3 min.
- Přidejte dostatek vody (přibližně 250 ml), vařte všechno 20 min.
- Až bude zelenina včetně cizrny hotová, přidejte rozinky a rýži, posolte a zalijte všechno vodou tak, aby přesahovala ingredience o přibližně 3 cm a vařte vše ještě 25-30 min, dokud se voda nevypaří.
- Okořeňte římským kmínem.
Abdusami Rakhmonov
Před odjezdem s Uzbekistánu jsem se zabýval ochranou lidských práv a pracoval jsem pro lidskoprávní organizaci Rusto-rosti. Vystupoval jsem na straně opozice vlády a aktivně jsem spolupracoval s lidmi, kterým situace v naší zemi nebyla lhostejná. Z tohoto důvodu se v mém bytě v Taškentě často scházelo velké množství mladých aktivistů a já jsem se jako hostitel naučil pro ně připravovat také pohoštění. Naučil jsem se proto dobře vařit
i pro větší množství lidí a tato schopnost mně pomáhá i dnes, když jsem se přestěhoval do České Republiky.
Bohužel situace v mojí zemi pro mne nebyla bezpečná a kvůli pronásledování mého bratra právníka, který se v té době zabýval ochranou práv farmářů, jsem musel opustit Uzbekistán i já, protože mně hrozil trest odnětí svobody. Nejdřív jsem jel do Moskvy, kde jsem dělal práci spojenou s ochranou práv uprchlíků a migrantů ze Střední Asie. Později jsme s kolegy založili neziskovou organizaci „Pomoct“ a poskytovali jsme právní poradenství potřebným. Po opakovaném odmítnutí mezinárodní ochrany v Rusku, kde mne nakonec hrozila deportace, jsem musel opustit Moskvu a požádat o azyl v České republice, kde mi v tom bylo vyhověno.
V Praze žiji od roku 2015, studuji češtinu a přednáším na Univerzitě, pracuji jako dobrovolník a vypomáhám v lidskoprávních organizacích. Mám zde spoustu známých a přátel. Tady se cítím v bezpečí a na dálku jsem stále politicky a sociálně aktivní ve své zemi.
Rád vařím pro více lidí, protože věřím, že jídlo nás sbližuje. Na kurzech vaření se vždycky potkáváme s novými lidmi a poznáváme nové kultury. Je to velice důležité!