Foto

Jehněčí shurpa s cizrnou (Abdusami Rakhmonov)

03/11/17 | Recept | Uzbekistán

Významné místo v kuchyni Uzbeků zaujímají polévky, které jsou husté, silné a tučné. Jedna z nejoblíbenějších je právě šurpa.

Na přípravu budeme potřebovat:

  • 500 g skopového masa
  • 250 g brambor
  • 100 g cizrny
  • 2 větší mrkve
  • 1 červená a 1 žlutá paprika
  • 1 cibule
  • 20 g římského kmínu
  • 3-4 stonky čerstvé petrželky
  • sůl

Postup:

  1. Cizrnu namočte do studené vody přes noc a pak uvařte do měkka.
  2. Maso nakrájejte na malé kousky a vařte 30 minut v hrnci, v 1,5 litru osolené vody.
  3. Mezitím očistěte zeleninu.
  4. Cibuli nakrájejte na měsíčky, papriky a brambory na kostky, mrkve na plátky.
  5. Cizrnu, zeleninu a koření přidejte do vývaru s masem a vařte ještě 10 minut.
  6. Podávejte v hlubokých miskách posypané petrželkou.

Abdusami Rakhmonov

Před odjezdem s Uzbekistánu jsem se zabýval ochranou lidských práv a pracoval jsem pro lidskoprávní organizaci Rusto-rosti. Vystupoval jsem na straně opozice vlády a aktivně jsem spolupracoval s lidmi, kterým situace v naší zemi nebyla lhostejná. Z tohoto důvodu se v mém bytě v Taškentě často scházelo velké množství mladých aktivistů a já jsem se jako hostitel naučil pro ně připravovat také pohoštění. Naučil jsem se proto dobře vařit
i pro větší množství lidí a tato schopnost mně pomáhá i dnes, když jsem se přestěhoval do České Republiky.

Bohužel situace v mojí zemi pro mne nebyla bezpečná a kvůli pronásledování mého bratra právníka, který se v té době zabýval ochranou práv farmářů, jsem musel opustit Uzbekistán i já, protože mně hrozil trest odnětí svobody. Nejdřív jsem jel do Moskvy, kde jsem dělal práci spojenou s ochranou práv uprchlíků a migrantů ze Střední Asie. Později jsme s kolegy založili neziskovou organizaci „Pomoct“ a poskytovali jsme právní poradenství potřebným. Po opakovaném odmítnutí mezinárodní ochrany v Rusku, kde mne nakonec hrozila deportace, jsem musel opustit Moskvu a požádat o azyl v České republice, kde mi v tom bylo vyhověno.

V Praze žiji od roku 2015, studuji češtinu a přednáším na Univerzitě, pracuji jako dobrovolník a vypomáhám v lidskoprávních organizacích. Mám zde spoustu známých a přátel. Tady se cítím v bezpečí a na dálku jsem stále politicky a sociálně aktivní ve své zemi.

Rád vařím pro více lidí, protože věřím, že jídlo nás sbližuje. Na kurzech vaření se vždycky potkáváme s novými lidmi a poznáváme nové kultury. Je to velice důležité!

Fotogalerie

001