Peruánské ceviche (Kelly)
05/12/16 | Recept | Peru
Peru je země ryb a mořských plodů. Tento recet vznikl jako rychlé jídlo pro rybáře. Dodnes jej rybáři připravují hned po výlovu jen s cibulí a v limetkové šťávě. Je jedno, jakou rybu použijete, nicméně musí být čerstvá a zbavená kůže. Pro lepší chuť lze připravenou rybu na závěr zakapat olivovým olejem.
Pro 4 osoby budeme potřebovat:
- 400-600g mořské ryby – nejvhodnější je Mořský okoun, Mořský jazyk, Kajmanka dravá (v Peru se Ceviche vaří s Mořským jazykem obecným, lze sehnat v MAKRU nebo online na finefish nebo na rohliku)
- 1-2 ks červené cibule
- 1-2 ks červené či žluté papriky
- 5-6 ks limetek
- 1-2 ks chilli papriček
- sůl, pepř
- 8 listů čerstvé máty
- 8 listů koriandru
Doba přípravy: 20 minut
Postup:
- Vezmeme si rybu a opláchneme ji, nejdříve nakrájíme na kostky cca 1 cm velké.
- Nakrájenou rybu osolíme, opepříme.
- Nakrájíme si červnou cibuli na měsíčky.
- Do mísy vymačkáme šťávu z limetek a ryby do toho naložíme společně s nakrájenou cibulí. Necháme odležet do ledničky (cca 10 minut).
- Mezitím si očistíme bylinky.
- Připravenou směs z limetkové šťávy a ryby promícháme se všemi bylinkami a zeleninou.
- Přidáme chilli, a promícháme.
- Všechno dohromady promícháváme tak 5-10 minut.
- Hotovou směs podáváme s kukuřicí, salátem, rýží nebo batáty.
Jak připravit batáty?
- Batáty omyjeme a překrojíme na půl a vaříme v neosolené vodě cca 20 min. Když jsou měkké, vyndáme (stejně jako u brambor).
Kelly
Jmenuji se Kelly Delgado. Jsem z Peru, ale tady v Čechách žiji již 6 let. V Peru jsem studovala Pedagogiku. Chtěla jsem být učitelkou jazyků. Studovala jsem jeden semestr v Limě a pak jsem se přihlásila na program INABEC. To je program pro studenty, aby mohli vycestovat do cizích zemí. INABEC pomáhá s vyřizováním víz a všech dokumentů, co jsou potřeba k tomu. Vybrala jsem si Českou republiku a již předtím, než jsem odjela z Peru, tak jsem věděla, že půjdu studovat na Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor tropické zemědělství. Ta problematika mne hodně zajímala. Českou republiku jsem si vybrala i z důvodu, že zde byla možnost nejdříve studovat češtinu na Jazykovém institutu v Mariánských Lázních.
V Mariánských Lázních jsem strávila 8 úžasných měsíců. Měli jsme zde skvělou partu. Byli jsme cizinci z celého světa a jak se tak říká: všichni daleko od domova, a to nás sblížilo. Navíc jsme zde vytvořili i početnou „latinos“ skupinku. To bylo fajn. Pak jsem odešla do Prahy. Na univerzitě jsem ze začátku byla hodně uzavřená. Bála jsem se mluvit česky, že to moc neumím a dělám chyby. Myslím si, že to byla chyba. Nemohla jsem si tak vytvořit hodně přátel.
Nicméně jsem na češtině pracovala, dokonce jsem hlídala děti české rodině, abych si češtinu zlepšila. Časem čeština nebyla už žádný problém a s tím se změnila k lepšímu i má životní situace. Našla jsem si zde přítele a jsem s ním velmi šťastná. Nejraději bych pracovala v nějaké české organizaci, která se zabývá zemědělskými programy v Peru. V Česku bych ráda zůstala, i když mi tu chybí naše peruánské jídlo a samozřejmě přátelé z Peru. Jsem velmi ráda, že jsem mohla vycestovat. Získala jsem mnoho zkušeností, naučila jsem se rozumět lidem žijícím zde a naučilo mne to být tolerantnější. Myslím, že každému jen prospěje vycestovat ven, aby viděl, jak se žije jinde.