Foto

Čokoládové cookies (Giny)

28/11/16 | Recept | Spojené státy americké

Původem jsou cookies z Holandska. Posléze přistěhovalci z Holandska, Británie a Skotska tento druh zákusků přivezli do USA. Americké cookies jsou stejně jako Američané sami směsicí nejrůznějších chutí a stylů, které si přivezli kolonisté ze svých původních domovů. Rodinné recepty byly přísně tajné. Vemi populární se zejména staly cookies z hnědého nerafinovaného cukru, melasy a zázvoru, nemálo lahodné však byly i cookies s rozinkami nebo z lineckého těsta. Nejčastější kombinace je s čokoládou a vlašskými ořechy. 

                                     

Čokoládové cookies, neboli „kukísky“ (sušenky s kousky čokolády) jsou součástí dětství každého Amerického dítěte. Giny říká: "Má babička a teta Dolly byly ty, kdo je pekl, když jsme je přijížděli navštívit, nebo když byly svátky a to ať už to bylo u nich doma nebo u nás. Pokud byly dopečené chvíli před tím, než jsme dorazili, tak člověk mohl ve vzduchu stále cítit tu vůni čokolády, která naplnila místnost. Mívávali jsme je se sklenicí mléka. Já osobně dávám přednost těm čerstvě vytaženým z trouby oproti těm pár hodin uleželým. Miluji, jak se vám rozpouští na jazyku, tak nadýchané a ta čokoláda tak mazlavá. Postupem času jsme s pečením začali pomáhat a nakonec se to stalo něčím, co bychom dokázali dělat i ve spánku. Nyní už se to během let naučil i můj manžel. Pamatuji si, že poprvé, co jsem je upekla pro jeho rodinu, řekli, že vypadají přesně jako ty z Amerických filmů."

Ten recept je od Nestle Toll House a dá se najít na zadní straně jejich balení od cookies. "Během let jsem ten recept trochu upravila jako například méně bílého a hnědého cukru. Ačkoli tady všichni cookies milují, nejsou stejné jako, kdybych je upekla ve Spojených Státech. Nejsem si jistá, jestli je to mouka, vajíčka, čokoláda, nadmořská výška nebo rozdíly teplot v troubě,"  dodává Giny.

Recept na cookies

Na recept budete potřebovat:

  • 2 a ¼ hrnku mouky (hladká a polohrubá)
  • lžička sody na pečení, lžička soli, hrnek změklého másla
  • ¾ hrnku cukru krystal (použila jsem méně)
  • ¾ hrnku jemného třtinového cukru (cukr při měření musí být udusaný) – k dostání v Marks & Spencers
  • lžička vanilkového extraktu – k dostání v Marks & Spencers
  • 2 velká vejce
  • 2 hrnky nasekané čokolády (na vaření)
  • možno přidat hrnek nasekaných ořechů 

Postup:

  1. Předehřejte troubu na 190 stupňů. 
  2. Smíchejte mouku, sodu a sůl v malé míse.
  3. Míchejte máslo, cukry a vanilkový extrakt ve velké míse dokud směs není krémová.
  4. Přidejte vejce, jedno po druhém.
  5. Řádně promíchat a postupně přidávejte směs z mouky.
  6. Na konci míchání přidejte čokoládu a ořechy. 
  7. Pečte 9 až 11 minut nebo dokud sušenky nejsou upečeny do zlatova.
  8. Nechte vychladit asi 2 minuty na pečícím papíře a pak je přemístěte na rošty na sušení a nechte je kompletně vychladnout.

Giny

Poprvé jsem sem přiletěla 1. Ledna 2004 spolu s poletujícími oblaky sněhových vloček. Moje mamka si pamatuje, jak jsem říkala, že Praha a hrad vypadají jako z pohádky. Poté, co jsem strávila 4,5 roku v Paříži, ve Francii, jsem žila v Baltimoru (stát Maryland). Milovala jsem Paříž, ale bylo pro mne těžké najít legálně práci a tak jsem se přestěhovala tam, kde jsem chodila na univerzitu, než jsem přestoupila na univerzitu v Paříži. Bylo fajn být zpátky, ale rychle mi začal chybět evropský způsob života. Tím, že jsem byla vychována v italsko-americké a polsko-americké rodině, která byla hrdá na své evropské kořeny a která dodržovala nejenom tradiční Americké zvyklosti, zdálo se mi v podstatě přirozené žít v Evropě. Tak, přemýšlela jsem, kde mohu pracovat legálně a kde jsem ještě nebyla. Odpověď byla Praha, ČR. Našla jsem TEFL kurz a dala výpověď.

Jak jsem tady zůstala, to už je jiný příběh. Byla to trnitá cesta. Řekla bych, že mi chvíli trvalo zvyknout si na jazykovou bariéru a na to, jak rezervovaní tu lidé jsou. Našla jsem jazykovou školu, která podporovala mé vízum (většina chtěla, aby člověk pracoval na černo) a postupem času a po velké dávce trpělivosti (o tři měsíce později, přesně skoro na den s časem, kdy mi vypršelo turistické vízum) jsem dostala České vízum. Tohle bylo těsně před tím, co ČR vstoupila do EU a tak by člověk mohl říct, že to bylo jednodušší než teď, ale ve skutečnosti bez jazyka a někoho, kdo by vás doprovodil na ambasádě, to bylo asi tak stejně těžké. Během vyučování jsem potkala svého manžela. Byl vlastně jeden z mých studentů. Z nějakého důvodu mne to vždycky rozesměje. Pamatuji si, jak mu říkám, že spolu nemůžeme chodit, protože je to zakázané. No, prohodil, je nám stejně a přes 21 tak… a jak se říká: o 12,5 roku později…není třeba víc toho dodávat.

Fotogalerie

001