Cave ktke (Alan)
26/01/15 | Recept | Sýrie
Cave ktke je slaďounký tradičně blízkovýchodní dezert připravovaný z krupice (semolíny – mouky z tvrdé pšenice), který překročil hranice několika zemí a kultur a má tedy různé regionální názvy: nejznámější je pod jménem basbousa, v Libanonu se peče pod jménem namoura, v Turecku a Řecku jej baští jako ravani a v zemích Magrebu se zase servíruje jako harissa. V češtině jej podle nás nejlépe vystihuje název kočičí oči.
Hotový dezert můžete namočit do lehkého sirupu, který jsme v našem receptu ochutili citrónem a medem. Sirup můžete také ovonět růžovou vodou nebo pomerančem.
Doba přípravy: 50min
Nasytí: 12 osob
Na přípravu potřebujeme:
Těsto:
- 500 g dětské krupičky
- ¾ až ½ hrnku cukru krupice (běžný hrnek na čaj: 375 ml)
- ½ hrnku strouhaného kokosu
- 2 hrnky bílého jogurtu
- 125 g rozpuštěného másla nebo Hery (nesmí být horké)
- 100g mandlí (spařené, oloupané, rozpůlené)
- 1 sáček prášku do pečiva
Sirup:
- 1 hrnek cukru krystal
- 100 ml vody
- 4 lžíce medu
- šťáva z 1 velkého citronu
Postup:
Těsto:
Ke směsi sypkých surovin přidáme jogurt a rozpuštěné máslo a dobře promícháme. Poměrně hustou hmotu rovnoměrně rozetřeme na hlubší plech (30 x 40 cm) vymazaný a vysypaný hrubou moukou nebo vyložený papírem na pečenín a poklademe rozpůlenými mandlemi. Pečeme asi půl hodiny (v předem vyhřáté troubš na 200 stupňů).
Sirup:
Cukr zalijeme vodou a vaříme asi 10-15 min, poté přidáme med a citrónovou šťávu a krátce povaříme (pozor na pěnění). Horký korpus na plechu nakrájíme tak, aby byla v každém kousku půlka mandle, a zalijeme horkým sirupem. Můžeme podávat teplé i studené.
Tento recept najdete také na sběratelské kartičce s recepty ze série multikuturních večerů projektu Crossing borders - sběratelskou kartičku s recepty ze Sýrie si můžete stáhnout tady nebo kliknutím na obrázky níže. Kartičky s námi můžete sbírat a vytvořit si tak jedinečnou multikulturní kuchařku.
Alan
Příběh Alana začíná v sedmdesátých letech, kdy si velmi přál studovat na vysoké škole, ale jako Kurdovi mu byla tato možnost v Sýrii odepřena (v roce 1962 byli Kurdové v Sýrii zbaveni občanství). Pan Alan se své touhy nevzdával a to ho zavedlo až do bývalého Československa. Nastoupil na vysokou školu v Košicích, kde také potkal svou partnerku a založil rodinu. Po ukončení studií však musel svou ženu a syna opustit a vrátit se zpět. V Sýrii byl jako cizinec zadržen a předán tajné policii. Během následujícího nelehkého období byl převážen z místa na místo po celé Sýrii. Po měsíci stráveném v Hasaki byl konečně propuštěn, ale bez falešných dokladů nebyla možnost, jak se za svou rodinou do Československa vrátit. Sehnat doklady trvalo Alanovi další rok. Sýrii pak opustil tajně, za pomoci pašeráků, kteří ho převedli do Turecka, odkud pokračoval dál do Evropy. Po návratu do Košic zjistil, že jeho partnerka se mezitím vdala a má další dítě se svým druhým slovenským manželem. Alan se tak rozhodl odejít za prací do Německa, kde v současnosti trvale žije i se svou kurdskou manželkou.