Foto

Čebureky (Zulfia Gatsaeva)

20/02/18 | Recept | Čečensko

Čebureky jsou v oleji smažené závitky plněné mletým jehněčím masem a cibulí s pepřem a petrželí. Náplň je obalená jediným kusem těsta a vytvarovaná do půlměsíce. Existují samozřejmě i jiné varianty náplní, podobně jako u pirožků.

Ingredience na těsto:

  • 0,5 litru studené vody
  • 1 kg polohrubé mouky
  • 2 čajové lžíce soli

Ingredience na náplň:

  • 1 kg mletého masa
  • středně velká žlutá cibule
  • pepř
  • sůl

Postup I:

Cibuli nakrájíme na malé kousky, přidáme sůl a pepř a smícháme s masem.

Postup II:

Rozválíme si tenké těsto a vidličkou přidáváme maso na jednu stranu těsta, druhou stranou těsta přikryjeme první a do oblouku vytvarujeme.

Smažíme na rozehřátém oleji dozlatova.

Zulfia Gatsaeva

Paní Zulfia Gatsaeva žila se svojí početnou rodinou ve městě Ačchoj-martan nedaleko Grozného v Čečensku. Vzhledem k probíhající 2. fázi čečensko- ruské války byla jako spousta dalších Čečenců nucena svoji zemi opustit a dostala se tak až do České republiky, kde v současnosti pobývá již desátým rokem. Paní Zulfia se vydala za lepšími podmínkami spolu s manželem, 4 malými dětmi a pátým potomkem na cestě. V Čečensku nebylo pro početnou rodinu s malými dětmi pod neustálým dohledem ruské policie bezpečno, a ani jejich malému obchůdku, který sloužil jako zdroj obživy, se ve zničené vesnici příliš nedařilo. Jejich putování trvalo dlouhé dva roky, než se celá rodina dostala do bezpečí uprchlického tábora v Polsku, a potom za několik dalších měsíců přes hranice do České republiky. Rodina vyrazila na cestu právě včas, pár dní po jejich odjezdu se totiž hranice Čečenska uzavřely úplně a mnoho lidí tak zůstalo uvězněných pod ruskou diktaturou. Putování rodiny bylo pro těhotnou Zulfii velmi náročné, celé dny i noci trávili ve vlacích, jako poměrně početná skupina podléhali častým kontrolám policie a téměř rok přespávali pouze u známých či příbuzných.   Několik dní po příjezdu do Polska také paní Zulfia porodila svého pátého potomka. Život v Polsku nebyl pro rodinu zdaleka tak přívětivý, jak si představovali. Opakovaně žádali o azyl, jenž byl pokaždé zamítnut, stejně tak se museli potýkat se špínou a nedostatkem hygieny v táboře. Z Polska tak jejich cesta vedla do České republiky, kde pobývali v táboře v Červeném Újezdě a kde se také seznámili se sociálními pracovníky tehdejší Poradny pro uprchlíky (dnes SIMI) a došlo k navázání spolupráce.   Dnes paní Zulfia žije se svoji rodinou nedaleko Prahy, všechny její děti úspešne studují střední a základní školy a paní Zulfia si myslí, že by v České republice rády zůstaly. Ona sama by se chtěla vrátit do Čečenska, jako každý jiný, kdo musel svoji zemi nuceně opustit. Situace v Čečensku se již uklidnila, a paní Zulfia se tak vydala navštívit svoji tamnější rodinu. Zatím se zpět domů dostala pouze dvakrát, zejména proto, že na častější cesty do Čečenska rodina nemá finance. Paní Zulfia nyní v Čechách pracuje jako pečovatelka v domě s pečovatelskou službou. SIMI pomáhá rodině paní Zulfie už od roku 2006, a to zejména při zajišťování školních pomůcek pro děti a také jí asistuje při komunikaci s úřady, paní Zulfia se na oplátku stala pořadatelkou a hostitelkou Multikulturního večera o Čečensku pořádaném SIMI, kam také navařila něco z tradiční čečenské kuchyně.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář