Foto

Dolmades (PhDr. Konstantinos Tsivos, PhD.)

11/12/17 | Recept | Řecko

Dolma je slovo turecké a znamená plnit. Dolmades tak, jak je známe dnes, vznikly pravděpodobně v Konstantinopoli v pozdním středověku. Je známo několik druhů plnění a podávají se jak teplé, tak za studena. Studená verze většinou neobsahuje maso, podává se spíš jako předkrm - meze, spolu s jogurtovočes­nekovou omáčkou. Teplá dolma se podává jako hlavní jídlo. Je vhodné i pro vegany. 

Ingredience:

  • cibule 2 - 3 kusy
  • rýže 250 g
  • olej 300 g
  • zelená petrželka 1/2 šálku
  • nasekaný kopr 2 lžíce
  • trochu sušené máty
  • citróny 2 kusy
  • sůl
  • pepř
  • Oregáno
  • asi 500 g mladých vinných listů (POZOR: nestříkaných!!!)

Příprava:

  1. Listy zbavíme stopek, opereme a necháme spařit tak, že 2-3 krát necháme přejít var, až jsou vláčné. Opatrně je vyjmeme a naklademe na sebe na prkno.
  2. Nadrobno nakrájenou cibuli promneme ve vodě, okapeme a osmahneme na oleji. Přidáme k ní dobře opláchnutou rýži. Podlejeme 2 sklenkami vody a přidáme zelenou petrželku, kopr, mátu, pepř a sůl.
  3. Když se voda vpije, je směs hotová a přikročíme k plnění listů. Položíme si list na dlaň tak, aby lesklá strana zůstala na povrchu, stopkou k sobě. Lžičku náplně položíme do středu a přikryjeme ji od stopky do středu. Stočíme asi ke středu a pak přehneme ruličku s obou stran dovnitř a smotáme zbytek.
  4. Dno hrnce jsme vyložili zbylými listy. Tyto úhledné smotky klademe stočeným okrajem dolů do hrnce kolem dokola. Zalijeme trochou oleje a vodou tak, aby vše bylo ponořené.
  5. Přidáme šťávu z jednoho citrónu a sůl a zatížíme mělkým obráceným talířem. Uvedeme do varu a necháme bublat tak dlouhou, až se voda odpaří a zbude jen hustá šťáva.

Recept s příběhem připravili pro Foodblog studenti z Gymnázia Evolution Jižní Město v rámci projektu Crossing borders, který je spolufinancován Evropskou unií z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR.

logolink-barva_1537174027.jpg

PhDr. Konstantinos Tsivos, PhD.

Jak jste se dostal do České republiky?

Jako studenta mě v roce 1982 do tehdejšího Československa vyslala řecká vláda. Šlo o stipendium, nejprve jsem se rok učil češtinu v Zahrádkách u České lípy a potom jsem vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy.

Jaká je Vaše profese?

Jsem novinář a několik let jsem po návratu do Řecka byl také v řeckých médiích zaměstnaný. Pak jsem se společně s rodinou vrátil do České republiky a více než dvacet let pracoval na velvyslanectví Řecka v Praze. V současnosti vedu na Filosofické fakultě UK obor novořecká filologie a pracuji také jako mediální konzultant pro hořovickou a berounskou nemocnici, kterou vlastní řecký majitel.

Co je zde lepší než v Řecku a naopak, kde vidíte nedostatky?

V České republice je fungující ekonomika, což se o současném Řecku bohužel moc říci nedá. Řecká krize ale není důsledkem špatné pracovní morálky Řeků, jak se někdy zkratkovitě uvádí. Její podstata je mnohem hlubší a kdo se s ní chce seznámit podrobněji, může si přečíst knížku Řecká tragédie, kterou jsem napsal společně s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. A kde vidím nedostatky? V jídle! Po řeckém jídle se mi stýská stále.

Jak často jezdíte domů?

Většinou několikrát ročně a zpravidla jde o cesty služební nebo soukromé. Pocházím ze severu Řecka, kde žijí moji příbuzní, kteří se starají o mojí maminku. Pokud tedy mohu, jezdím za ní. Služební cesty mě nejčastěji zavedou do Atén a Soluně. Vloni jsem byl ale třeba také na univerzitě v Janině.

Dodržujete i nějaké české svátky/zvyklosti?

Ano, moje manželka i děti jsou Češi, takže dodržujeme české svátky. A já už jsem vlastně přes rok také Čech. Po mnohaletém úsilí získat české občanství se mi to totiž vloni opravdu podařilo.

Je v ČR hodně Řeků?

Řecká diaspora je obrovská. Ve světě žije několik milionů Řeků, u nás byla největší po druhé světové válce, kdy jich především na severní Moravě žilo kolem 40 tisíc. Později se jich hodně vrátilo zpátky do své původní vlasti, takže dnes už jich žije v České republice jenom několik tisíc. Ale vzhledem ke špatné ekonomické situaci ve své vlasti jich sem našlo cestu dalších několik set. Zhruba tisícovka Řeků například pracuje jako IT specialisté v Brně.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář