Foto

Hutspot - tradiční holandská příloha (Bart Casper)

15/08/17 | Recept | Nizozemí

Vše začalo ve městě Leiden. Během tzv. osmdesátileté války, zde probíhaly boje za nezávislost proti španělské nadvládě. Blokádu Španěly ukončila armáda Viléma I. Oranžského dne 3. října 1574. Toto datum se stalo nizozemským státním svátkem. Vítězství nad španělskými útočníky oslavili leidenští občané značným množstvím bílého chleba, sleďů a klobás. Pro tuto příležitost poprvé v životě připravili také do oranžova zbarvenou bramborovou kaši – hutspot. Tehdy ji kuchaři obarvili pomocí pomerančů, v našem receptu abude hutspot z mrkví.

Na přípravu budeme potřebovat: 

  • 0,5 kg brambor 
  • 350g mrkve 
  • 250g cibule 
  • 250 ml vody
  • 2 bobkové listy
  • 2 polívkové lžíce másla
  • špetka soli
  • muškátový oříšek
  • /kysaná smetana/
  1. Oloupeme a nakrájejíme brambory a mrkev na přibližně stejné kusy. Cibuli pokrájíme na proužky.
  2. Vše vhodíme do hrnce a zalijeme vodou. Osolíme, přidáme bobkové listy a vaříme doměkka (cca. 25minut). Cibuli lze také osmažit na pánvli s olejem zvlášť.
  3. Slijeme vodu, odstraníme bobkové listy a následně necháme ještě chvilku vařit pro odpaření zbytkové vody.
  4. Přidáme máslo, pepř, muškátový oříšek a zeleninu rozmačkáme (příp. přidáme cibuli pokud jsme ji smažili zvlášť). Poté už jen dokořeníme dle chuti. Pokud máte rádi kysanou smetanu, lze jí vmíchat do rozmačkané zeleniny a mít tak hutspot krémovější.

Podáváme v kombinaci s masem - klobásou či hovězím. 

Recept s příběhem připravili pro Foodblog studenti Gymnázia Evolution Jižní Město v rámci projektu Crossing borders, který je spolufinancován Evropskou unií z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR.

Bart Casper

Bart se narodil v městě Noordwijk, ve svém domově. Již jako dítě si zamiloval cestování a pořádal menší výlety do okolí. Po překročení hranice dospělosti se rozhodl svůj rodný domov načas opustit, nejdříve cestami za dobrodružstvím a následně cestováním se svou láskou.

Do Čech ho přivedla jeho láska, která se později stala i jeho ženou.V Čechách našel práci ve stejné firmě, v jaké pracoval dříve v Nizozemí. V práci dostal lepší pozici a s tím, jak se firma postupně rozrůstala, rostla i jeho míra odpovědnosti.

Po příchodu do České republiky měl nemalý problém s jazykovou bariérou, jelikož málo lidí mluvilo anglickým jazykem, ale i přesto většina lidí chápala, že čeština je pro cizince složitá a měli velkou trpělivost.

Aktuálně, o patnáct let později, pan Bart ovládá češtinu mnohem lépe než na začátku. Jeho slovní zásoba mnohonásobně vzrostla, jediné, co mu stále činí problém, je gramatika. 

Bart nám zodpověděl několik otázek, které provádějí komparaci české a nizozemské kultury:

Jaká je holandská kultura? Jací jsou lidé a jak se vzájemně k sobě chovají? 

Česká kultura je vůči nizozemské kultuře nepřímá. V Nizozemí to většinou probíhá tak, že když se lidé loučí, rozloučí se hned a netrvá jim to další půl hodiny.Také je nizozemská kultura mnohem otevřenější, můžeme to velmi dobře pozorovat na velkých oknech, které většinou bývají zasazeny s výhledem do obývacího pokoje. Má to naznačovat, že nizozemští občané nemají co skrývat.

Jsou nějaké svátky, které se v Nizozemí slaví jinak než u nás v České republice? 

Takovéto netypické svátky jsou dva – Mikuláš a Den krále.

  • Mikuláš

Svátek svatého Mikuláše neboli Sinterklaas nahrazuje Vánoce, jelikož se při tomto svátku rozdávají dárky. Na Vánoce se v Nizozemí totiž dárky nedávají. Mikuláš má jednoho pomocníka Černého Petra (Zwarte Piet), který má své velmi chutné speciální cukrovinky.

  • Den krále

Den krále je den, kdy se oslavují narozeniny krále. Probíhá to po celé zemi, všechny ulice jsou vyzdobeny v oranžových barvách, probíhají slavnosti, oslavné průvody a také je po celý den možnost na ulicích prodávat věci bez povolení.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

CAPTCHA