Foto

Ayam Semur (Juanita)

13/05/16 | Recept | Indonésie

Recept na Ayam Semur nám věnovala indonéská restaurace Javánka, která na pomezí pražských Vršovic a Vinohrad přináší vůně a koření nejen z daleké Jávy. Recept na Ayam Semur je nejjednodušší z repertoáru asijských specialit Javánky, navíc je rovnou upravený pro přípravu v české domácnosti.

Název Semur je odvozen z nizozemského výrazu pro dušené jídlo smoor. Ayam zase v indonéštině znamená kuře – tradičně se Ayam Semur totiž připravuje z kuřecího masa. V Javánce si však oblíbili chutné krůtí maso z rodinné farmy Nový dvůr nedaleko Českého ráje, proto jejich Ayam Semur rádi vaří z krůtích prsou.

Ayam Semur má mnoho variací – podle toho, ve kterém regionu Indonésie se připravuje. Základem je však vždy Kecap Manis - sladce chutnající indonéská sojová omáčka. Seženete ji ve větších supermarketech nebo ve specializovaných prodejnách s asijskými potravinami.

Doba přípravy: 35 minut (marinování 1/2 až 2 hodiny)

Nasytí: 4 osoby

Na přípravu potřebujeme:

  • 600 gr krůtích prsou
  • 2 stroužky česneku 
  • 2 lžíce (podle chuti víc) sladké indonéské sojové omáčky Kecap Manis
  • ½ muškátového oříšku 
  • ½ lžičky mletého bílého pepře
  • Špetka soli
  • Rostlinný olej na smažení
  • 1 plechovka konzervovaných rajčat
  • 1 lžička skořice

Postup:

Krůtí prsa nakrájíme na kostičky (asi 3 x 3 cm) a v misce je zalijeme sojovou omáčkou. Přidáme dva rozetřené stroužky česneku. Maso okořeníme nastrouhaným muškátovým oříškem, posypeme bílým pepřem a osolíme. Směs promícháme a necháme marinovat půl hodiny až hodiny dvě.

Ve wok pánvi rozpálíme olej, na kterém marinované maso zprudka osmažíme. Počkáme, až se zatáhne, a do pánve nalijeme zbytek marinády. Maso podléváme horkou vodou a pomalu dusíme. Jakmile je maso téměř dovařené, podlijeme jej plechovkou rajčat a přisypeme skořici. Dále dusíme doměkka a podle chuti dokořeníme sojovou omáčkou.

Ayam Semur podáváme s vařenou rýží.

Juanita

Za neobvyklými kořeny Juanity, Indonésanky narozené v Praze, stojí hned dvě love story.

Po vyhlášení nezávislosti Indonésie na Nizozemí po druhé světové válce nabízely země východního bloku indonéským studentům stipendia - tatínek Juanity se vydal na studia do Prahy, maminka do Bulharska, kde se na letišti v Sofii seznámili. Když se po neúspěšném komunistickém státním převratu v roce 1965 stal pro Juanitiny rodiče návrat do Indonésie nebezpečný, rozhodli se zůstat žít v Praze - to však znamenalo, že přišli o své indonéské pasy. Život bez státního občanství poznala také Juanita a její dvě sestry, které se v Československu narodily - “bezdomovectví” dala rodina přednost před československým občanstvím, jehož získání bylo podmíněno spoluprací s StB.

V roce 1986 maminka s Juanitou odcestovala do Indonésie – nechtěla, aby Juanita získala dovršením 15 let československé občanství a s ním na celý život omezení nejen v cestování. V Indonésii Juanita žíla u své babičky, Javánky muslimského vyznání, která ji adoptovala. Svůj osud Juanita nakonec potkala v Nizozemí, kam následně odjela studovat historii - v hospodě se seznámila se svým manželem Čechem, za kterým se v roce 1995 přestěhovala do Prahy.

Po dvaceti letech péče o své tři děti se Juanita rozhodla pustit se znovu do práce mimo domov. Po zkušenostech z neziskového sektoru začala provozovat společenský salon v nedaleké Krymské ulici a našla si také cestu k podnikání: spoluzaložila Javánku – fusion bistro na pražských Vinohradech, které vede v souladu se svou podnikatelskou filozofií tak, aby si podnik na sebe uměl vydělat férově a s čistým svědomím.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

CAPTCHA