Foto

Charčo paní Mančo (Paní Mančo)

24/05/15 | Recept | Gruzie

Autorkou receptu na tradiční gruzínskou gulášovou polévku s hovězím nebo kuřecím masem a vlašskými ořechy je paní Mančo. Podle ní vyžaduje gruzínská kuchyně hodně času i ingrediencí: „Na stůl se dává 20-30 různých jídel a všechna jsou považována za hlavní pokrm. Lilky s ořechy, špenát s ořechy a také salát s ořechy, okurky a rajčata s čerstvou bazalkou a koriandrem, hodně ryb… Jako první se zakousneme do chačapuri, potom přijde na řadu šašlik, gulášová polévka, hodně cibule, fazole, různé maso… Sedíme, pijeme víno a postupně prichází na stůl další pokrmy. Máme dokonce I ředitele stolu, který přivítá rodinu a hosty.“

Poutavý příběh paní Mančo o tom, jak gruzínský domov vyměnila za Česko a práci inženýrky chemie v laboratoři za gastronomickou kariéru si poslechněte ve vysílání Českého rozhlasu “My a Oni”. Jako bonus se v pořadu dozvíte zajímavosti o vzniku našeho foodblogu v rozhovoru s jeho koordinátorkami z organizace SIMI!

Doba přípravy: 1:30 min (z toho příprava 20 minut, zbytek vaření)

Nasytí: 6 osob

Na přípravu potřebujeme:

  • 1 celé kuře
  • 500 gramů cibule
  • 0.5 litru rajčatového protlaku
  • 600 gramů vlašských ořechů

Koření:

  • šafrán, bobkový list, bazalka, mletý pepř, čerstvý koriandr a petrželka
  • 6 stroužků česneku

Postup: Najemno nakrájenou cibuli osmažíme na oleji nebo na másle, Jakmile cibule zesklovatí přidáme vykostěné a na kousky nakrájené kuřecí maso a společně s cibulkou osmažíme dozlatova. Potom vlijeme rajčatový protlak a vaříme na středním plameni asi 10 minut. Oloupané vlašské ořechy rozmixujeme spolu s česnekem, kořením a půl litrem vody a přidáme do hrnce k masu. Společně vše vaříme ještě hodinu. Hotové charčo osolíme a opepříme a podáváme s chlebem nebo polentou.

Paní Mančo

Paní Manana, které nikdo neřekne jinak než paní Mančo, se narodila v gruzínském Tbilisi. Gruzii však vyměnila za Českou republiku, když se sem v roce 2005 přestěhovala za manželem, akademickým malířem, a práci v laboratoři jako inženýrka chemie zase za gastronomickou kariéru. Cesta této upovídané a srdečné dámy ani do Česka ani k vlastní restauraci - Polévkárně paní Mančo na pražské Florenci ale nebyla úplně přímočará.

Gruzínský dpmov opustila kvůli neutěšené hospodářské situaci, která vznikla následkem politické nestability, občanských střetů a války. Paní Mančo zůstala bez práce a nelehkou dobu 90. let v Gruzii popisuje se smutkem ve tváři: “Nebylo u nás nic, nefungovaly závody a ani nešlo začít s drobným podnikáním.“

V Česku paní Mančo nejdříve působila ve sdružení Berkat, potom ve spolku InBáze, kam se vlastně přišla naučit česky. V roce 2006 stála u zrodu komunitního projektu Etnocatering, v rámci kterého s ženami z Afghánistánu, Pákistánu, Ukrajiny, Čečenska a jiných zemí s velkým úspěchem vařily svá tradiční jídla a dodávaly je na společenské a soukromé akce. Jako vynikající kuchařka se záhy vypracovala na vedoucí kuchyně. Pak už se se svým nezdolným temperamentem, energií a láskou k vaření vydala vlastní cestou - rozhodla se s kamarádkami založit soukromou polévkárnu. Odtud už pak byl jen krok ke splnění si velkého snu - otevření vlastní rodinné restaurace “Polévkárna paní Mančo”, ve které pracují také její synové.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

CAPTCHA